VŠIvák jeden!

„Možná jsem chytil vši.“ prohodí takhle jednou odpoledne, když mu vískám ve vlasech..

V tu chvíli vyskočím tak rychle, že i Andy začne štěkat..

Si ze mě ten chlap dělá prdel? „Děláš si ze mě prdel? Jak možná?“

„Zadrželi jsme včera bezdomovce, kterej měl kromě Céčka taky vši.“

„Vši? A to mi říkáš až teď, co ses mi válel půl dne v posteli? Za chvíli jdu do práce, to mám jako zavšivit celej Amazon?“

„Asi je nemám, podívej se." a strká mi pod nos svou vlasatou hlavu..

„Kdyby jo, dojdu do lékárny a v pět můžeš normálně jet.“

Aha.. O takovém POWERFUL šampónu jsem teda ještě neslyšela..

Samozřejmě, že je neměl, já a pes tudíž taky ne..

Nemám ráda lidi bez domova, kteří porušují zákaz Prahy!

L.H.

Žijeme zdravě!

    Teda.. Chránič hubne a oba chceme být zdraví.. Už hubne dva roky, jen váha pořád ukazuje stejně, myslím, že za to může náš soused..  

My dva žroutci ale víme o zdravém životním stylu prd.. Cpeme se (cpali jsme se) mastnými jídly a zapíjeli to Colou, často pili PIVO (stále pijeme) a pohybovali jsme se tak maximálně ve stejném rytmu a to pod peřinou..

Psí kšíry jako podprsenka..

    Když se pes škrtí na obojku jako ten náš, koupí se mu kšíry.
Těch je víc druhů, náš Andy měl vždycky ty, co se navlékají na hlavu, na jednu nožku a pak se u té druhé zapnou. Přičemž se na nich škrtil stejně jako na obojku...

    Ale tohle léto jsem chtěla, aby byl před fenkami za frajera a vypadal jako gentleman, tak jsem mu pořídila nové. A taky chudák tamty měl už 9 let! Divím se, že samy neodešly.
Vybrala jsem frajerskou modř s efektními tlapičkami po celém obvodu. K tomu vitamín Bé, aby se nám neklepal díky nástupu stáří a vyplatilo se poštovné, a objednala...

Něco tady smrdí..

    Jednou takhle večer, oba vyvalení na gauči, říkám Chrániči: "Něco tady smrdí!"
Čuchám kolem sebe.
"Ty sis prdnul!" obviňuji ho bez důkazu.
Zapírá, čuchám dál.
"Smrdí to jako nemytej zadek!", koukám na Něj, tváří se dotčeně (to jsem přehnala, myje se každý den.)
Je to náš detektiv, takže se rozhodne, že té věci (tomu smradu) přijde na kloub, jakože mu Colombo říkají!
Čenichá po obýváku, stále pátrá a šetří.

Můj první „pohovor“

Aneb jak jsem to zas podělala..

    A to nemluvím o tom, že se hlásím na pražskou recepční, v pražských hotelích samozřejmě, a neznám Prahu.
Ale proč bych to nezkusila, že?
Měla bych to blízko k Němu, on ke mně, a za velké peníze.
Nutno zmínit, že jsem tam byla na doporučení (na tom, že jsem toho člověka, co mě doporučil, vůbec neznala, přeci nezáleží, že? Takhle to dneska prostě chodí, ne?).
Takže jsem si dávala velké naděje, samo sebou, plus moje angličtina a španělština, to je musí zákonitě ohromit!

Pár snů?

Proč jsem vybrala zrovna tento název? 

Každý ho může pochopit různě..
A ještě neexistoval..
Pro mě má dvojí význam - pár snů a pár snů..
V prvním případě jde o to, že mám v životě několik snů (ano, víc než pár), které bych si časem (dřív než umřu) splnila, a třeba o tom napsala..
O těch splněných napíšu taky (proč ne?)..
A druhý význam se týká mě a Chrániče (jeden ze splněných snů - jo, je to ten o Princi na bílém koni, akorát on přijel ve Fiestě, dlouholetý partner a nejlepší kamarád)..
Právě on jednoho dne řekl "My jsme prostě pár snů." 
A i teď to občas zmíní, většinou, když vidíme se hádat nějaký manželský pár v Tescu apod.
O tom, co je pravdy na tom, že jsme tak snoví, se později určitě rozepíši..
A proč jsem se rozhodla psát o svém životě?
Protože mám pocit, že by to někoho mohlo pobavit nebo naštvat, možná i zajímat..
A nechci si psát deníček, ten přeci může někdo najít, to dá rozum!
Tak zas jindy..

L.H.