Malá a posedlá...

    Some obsessions start very young...

    Opět nezačnu jinak než, že mi byly 4.

Zůstali jsme s tatínkem doma sami, jelikož jsem byla nemocná a nemohla tak jet na výlet se zbytkem rodiny.

A jak už to tak bývá, potřeboval předat rozumy své dceři. Usmyslel si, že začne kulturou. (Ano, psala jsem, že mi byly 4.)
Začal se tedy přehrabávat ve VéHáeSkách...
Po nějaké době na videu pustil Pomádu... (Ne, omyl, do Travolty a ani slečny Olivie jsem se nezamilovala.) 
Z toho filmu jsem měla prd, ale hezky jsem se vrtěla do rytmu (spíš mimo něj) všech písniček...

    Na čtyřleté dítě je ještě 21. hodina příliš brzy, usoudil taťka, a do videa zasunul další hit!

A to bylo! Povídám vám, že díky tomu vím již od 4 let, co je opravdová láska, chcete-li pobláznění.

Zkuste si tipnout, který to byl film. Jaký film milují vaše přítelkyně, manželky, maminky a ségry? U jakého filmu trpíte jak psi, jelikož ho vidíte už po několikáté a nedobrovolně? Stále nic? Kolik z vás (mužů) muselo svou vyvolenou vyzvat k tanci slovy „Baby nebude sedět v koutě“. Kolik z vás si pochroumalo páteř při pokusu o zvedačku? Ano, je to Hříšný tanec!

    Nevadilo, že jsem neznala tenkrát polovinu významu názvu (a tanec to nebyl), nerozuměla jsem totiž většině z děje filmu. Zvláště, když se Baby s Johnnym „prala“ v jeho  ložnici. „Tatí, proč ji svlíká, když se nejde koupat?“

    Chtěla jsem být taky Baby. Chtěla jsem nosit melouny po všech čertech a stejně neumět tančit.

„Přinesla jsem meloun...“

Chtěla jsem, aby mi už bylo sedmnáct, abych se mohla koupat s tak pěkným pánem.

    Toužila jsem po teniskách, které měla, a taky je dostala, babička je někde vyštrachala. V nich jsem se pak na chalupě vrtěla do rytmu bez hudby, jako Baby!

„Zapomeň na doby, zapomeň na mambo, musíš to cítit jako tlukot srdce. Buch buch... buch buch...“

    Pokojíček jsem měla vylepený podobiznou 10x staršího a ženatýho Texasana a nikomu to nepřipadalo divný. Sehnal mi je a vylepil sám táta. Taky mi později pořídil CD soundtracků, který poctivě vypálil.

Samozřejmě, že mám i knížku. (Patrick Swayze - Berndt Schulz, 1993)

„Hele, študente, ty si servíruj svoji polívčičku a práci pro chlapy nech na mně!“

    Bráška okopavál patníky se slovy „sakra, zabouch jsem si klíčky.“ Následně pak vymlátil neviditelným patníkem okýnko u našeho eMBéčka.  (Pro vás, kteří tu scénu neznají.)

„Dělám to, abych zachránila tvůj zadek,  ale nejradši bych tě do něj nakopla!“

    A jako Baby jsem taky dopadla. V útlém věku jsem se bláznivě zamilovala do staršího alfa samce, akorát si neříká Johnny, ale je to českej Tomáš. Naštěstí, nám to vydrželo déle než jedno léto...

„Bojím se, že vyjdu z této místnosti a už nikdy nepocítím to, co cítím, když jsem s tebou...“

    Tento článek s láskou věnuji Tatínkovi. Za to, co jsem díky tomuto filmu později pochopila, že i z ošklivého káčátka se může stát zralá sebevědomá žena... :)

Zdroj: rodinné album

Zajímavosti k filmu:
(zdroj)

• Zcela spontánně vznikla mj. scéna, v níž Johnny stojí Baby za zády a nechává svou ruku zlehka sklouznout podél jejího těla. Jennifer při natáčení několikrát zkazila záběr, protože byla nesmírně lechtivá a pokaždé vyprskla smíchy. Režisér Emile Ardolino nakonec tyto „nepovedené“ pokusy zařadil do hotového filmu. Velmi autenticky v nich působí zejména otrávený výraz Patricka Swayzeho.

zdroj

• Ve vrcholné scéně, v níž Johnny (Patrick Swayze) říká „Baby nebude sedět v koutě“, se tato věta Patrickovi nesmírně hnusila. Snažil se o to, aby tato replika ve filmu nezazněla. To se mu však nepodařilo. 

• Jennifer Grey dělaly velké problémy milostné scény. Nechtěla líbat Patricka Swayzeho na ústa. Režisér už její upejpání nevydržel a řval na ní, ať zavře oči a myslí přitom na svého kluka.

• Když se Patrick Swayze dozvěděl, že jeho hereckou partnerkou bude Jennifer Grey, chtěl okamžitě z filmu vycouvat. Nepadl si s ní totiž vůbec do oka, když se natáčel film Rudý úsvit.

Co vy a platonické lásky? :)